HC KONDOŘI : REZERVA DAČICE
5 : 0 (3:0, 2:0)
sestava:
Martin Vaňourek
Michal Šorel – Dalibor Čápek
Jaroslav Kříž – Petr Zamrazil
Vojtěch Vodička
Jan Hořelka – Lukáš Douša – Filip Robotka
Benedikt Šulc – Miroslav Slavík – David Kotyra
Martin Hynouš – Roman Polách – Tomáš Šlapák
vyloučení: 1 / 0
využití: 0 / 0
v oslabení: 1 / 0
střely na branku: 27/20 (13/7 – 14/13)
zblokované střely soupeře: 7/9 (5/6 – 2/3)
úspěšnost zásahů brankářů: 100 % / 81,48 %
produktivita střelby: 18,52 % / 0 %
Bodování v zápase: David Kotyra 1+1, Roman Polách 1+0, Tomáš Šlapák 0+1, Lukáš Douša1+0, Jan Hořelka 0+1, Benedikt Šulc 1+0, Miroslav Slavík 0+1, Vojtěch Vodička 1+0,
Po 14denní pauze nastupujeme k finálovému utkání o přeborníka republiky. Soupeř odehrál za 3 dny 5 utkání a my jedeme pouze na tento jediný zápas. Znovu se rozebírá otázka, co je lepší. Zda být rozehraný,ale unavený a nebo nerozehraný a čerstvý (ač po celkem dlouhém cestování). No ale dokážeme se sejít takřka kompletní. Z vítězného týmu z Liberce chybí pouze direktoriátem soutěže distancovaný Ivan Korčák a zraněný Tomáš Vitamvás. Naopak se k týmu přidává Dalibor Čápek.
Vlastní utkání se opět hraje na 2×20 minut a vjíždíme na krásný led (oproti 84 dírám v ledové ploše při dešti v Liberci) této extraligové arény. Na druhou stranu máme kabinu cca 4×4 metry,což nás nutí vynášet tašky na chodbu,abychom se tam vůbec vešli. Ale jsme tu kvůli hokeji,takže se soustřeďme hlavně na něj.
Utkání začíná naší mírnou bruslařskou převahou. Jenže Jan Hořelka v naší obranné třetině zahraje trošku laxněji a následně fauluje. V čase 4:54 jdeme do oslabení a čeká nás první zkouška v dnešním zápase. Jenže místo očekávaného tlaku soupeře je vše úplně jinak. Miroslav Slavík svým aktivním bruslením tak vyplaší obranu Dačic, že obránce nahraje kotouč přesně na hůl našemu druhému útočníkovi. No a David Kotyra nabídkou nepohrdl a v oslabení otevírá skóre utkání – čas 5:47 – 1:0. Zbytek přesilové hry hostů ubráníme a znovu se snažíme hrát spíše před brankou soupeře. Hrajeme pravidelně na 3 útoky a všechny tři si vytváří slušné šance na zvýšení náskoku. Bušíme do obrany hostí a nakonec se přece jen radujeme. Martin Hynouš se nenechá odstavit z brankoviště, Tomáš Šlapák krásně najde svého kapitána a Roman Polách zblízka zvyšuje na 2:0, čas 8:36. Poté se musí ukázat i náš brankář, ale má výrazně méně práce, než je obvyklé. Začínáme však mírně přehrávat své akce, snažíme se hodně vozit kotouče na holích, a tak trpí naše kombinace. Naštěstí až na pár drobností jsme dozadu spolehliví,takže stále držíme náskok. Ještě větší klid nám přináší branka v síti soupeře v čase 18:36. To nabruslený Jan Hořelka krásně uvolnil v situaci 2/1 Lukáše Doušu, který doslova procedil kotouč mezi koleny hostujícího brankáře a zvýšil na 3:0.
Druhá část hry byla z naší strany výrazně slabší a laxnější. Pod vlivem náskoku a menší kvality soupeře jsme začali vyrábět nesmyslné chyby v naší obranné třetině. Takže náhle byla nula na kontě našeho maskovaného muže výrazně zaslouženější. Nejprve musel předvést dva těžké zákroky vyrážečkou po křížných střelách hostů. A pak zcela zázračný zákrok proti dorážce z metru, kdy střídačka soupeře již měla ruce nad hlavou. Jenže kotouč se opravdu jakoby nepochopitelně ocitl přímo v lapačce našeho brankáře ! To bylo na konci 4.minuty druhé části hry. V tuto chvíli jsme prohrávali na střely na branku v této části 1:8. Takže je logické,že došlo ke zvýšení hlasu na střídačce a naše hra se maličko zlepšila. K výraznému uklidnění situace na ledové ploše přispěla standardní situace v naší útočné třetině. Miroslav Slavík čistě vyhrál vhazování za sebe pro Benedikta Šulce. Jeho střela se ve vzduchu třepotala jako motýlek a přepadla do sítě přes hranu lapačky brankáře Dačic – 4:0, čas 8:20. Takřka vzápětí jsme uzavřeli brankový účet utkání. Po zákroku našeho brankáře, se kotouč ocitl za naší klecí. David Kotyra ho přiklepl rozjetému Vojtěchu Vodičkovi a pak jsme již všichni pouze sledovali slalom celým hřištěm a přesné zakončení – 5:0, čas 9:14. Naše další tutovky pak spálili snad všichni útočníci, speciálně v tomto vynikl Jan Hořelka,který během jediného střídání neproměnil dvě super šance. Naštěstí nás to nemuselo mrzet, protože útočníci pomáhali vzorně svým obráncům bránit najíždějící soupeřovy hráče. A za všemi našimi hráči stála v brankovišti opět zeď s číslem 30 na dresu. Tak,jak jsme na to zvyklí v celé sezoně, opět byl Martin Vaňourek v naší kleci neprůstřelný. Poslední minuty utkání jsme již hráli s důrazem na čisté konto našeho brankáře. Závěrečná siréna a je konec !
Opět jsme Mistry České republiky v amatérském hokeji – divize C !!! Je to úžasné, co Kondoři v této soutěži již za těch pár let dokázali. Divize C se hraje od roku 2017,shodou okolností tedy od roku vzniku HC Kondoři. V roce 2018 jsme vyhráli turnaj v Praze a v superfinále v Berouně vybojovali 3.místo v republice. V roce 2019 jsme padli ve finále turnaje v Praze s pozdějším vítězem celé soutěže – a obsadili jsme dělené 4.- 6.místo v ČR. Rok 2020 nám přisoudil 5.místo v turnaji v Liberci (prohráli jsme jediné ze sedmi utkání – bohužel to čtvrfinálové) a celkové 10.místo v republice. A pak přišel rok 2021 a naše slavné tažení k prvnímu titulu. Výhra v turnaji v Liberci a pak vítězství v superfinále v Plzni a náš první titul ! Rok 2022 se odehrál bez naší účasti, protože jsme ve stejný den bojovali o titul ve finále RHML. A naše letošní účast nám přinesla druhý titul nejlepšího týmu ČR.
Díky všem, kteří bojovali na ledové ploše, případně se starali o zázemí a pohodlí hráčů a nebo nás povzbuzovali na tribuně. Děkujeme všem !