KONSTRUKT : HC KONDOŘI
1 : 3
( 0:1, 0:1, 1:1)
průběh skóre: 0:2, 1:2, 1:3
Vyloučení: 5/2
využití: 0/1
v oslabení: 0/0
střely na branku: 67/28 (20/8 – 20/10 – 27/10)
zblokované střely soupeře: 9/22 (2/9 – 3/6 – 4/7)
úspěšnost zásahů brankářů: 85,19% / 98,51%
produktivita střelby: 1,49% / 14,81%
sestava:
Martin Vaňourek
Kuba Vilímek – Tomáš Dvořák
Honza Suchánek – Michal Šorel
Ondra Attl – Roman Polách – Kuba Pivarč
Vojta Srp – Tonda Valda – Roman Urda
zápas:
Odvetné utkání, které nám ještě (v případě výhry) mohlo udržet naději na postup do vyřazovací části – nadstavby – soutěže. Bohužel již v týdnu se začaly vršit omluvenky hráčů na toto důležité utkání. Poslední omluvenka dorazila v dopoledních hodinách před zápasem. Takže v konečné fázi se v kabině sešly alespoň dvě kompletní pětky, těch největších srdcařů týmu. Soupeř měl do pole pouze 9 bruslařů, takže uvidíme souboj početně oslabených týmů. A to je to vlastně utkání o postupové místo do nadstavby…..
Již pohled na ledovou plochu při rozcvičce obou týmů ukazoval, že to nebude úplně lehké utkání. Pohyb hráčů domácích byl výrazně lepší, takže nás v podstatě ani nepřekvapila výrazná herní převaha v utkání. Hrálo se převážně v naší obranné třetině, závar střídal závar a tlak Konstruktu na naši klec byl místy až drtivý. Jenže, jak už to bývá, udeřilo na druhé straně hřiště. Náš protiútok soupeř malinko podcenil, Ondra Attl nezazmatkoval a i když byl vytlačen mimo střelecký úhel, zavezl kotouč za branku soupeře. Kuba Pivarč svou aktivitou zcela zaměstnal obránce Konstruktu a když pak Ondra Attl našel milimetrovou přihrávkou na brankovišti osamoceného Romana Polácha, mohli jsme se radovat poprvé – 0:1 – čas 4:45. O pár minut později, jsme dostali výhodu přesilové hry, ale druhá pětka z ní nic nevytěžila. To soupeř na konci třetiny při stejné výhodě (vyloučen Roman Urda), roztočil okolo naší branky výrazný kolotoč. Jenže si nepřišel na naši obětavou obranu a velice spolehlivého brankáře. Takže k velkému překvapení domácích, se šlo do přestávky s naším jedno brankovým vedením.
Druhá část utkání se hrála podle zcela stejných not. Soupeř bušil do strážce naší klece, ale ten se dnes zřejmě dobře vyspal. Likvidoval jednu střelu za druhou a svým klidem dodával sílu celému týmu. Ubránili jsme i druhé oslabení (Dvořák) a při naší druhé početní výhodně v utkání jsme znovu pohnuli údaji na časomíře. Velice aktivní Tonda Valda byl za brankou soupeře viditelně hákován, což rozhodčího Cicvárka nechalo zcela v klidu. Nahozený kotouč si před brankou našel pohyblivý Kuba Pivarč a zaměstnal brankáře Konstruktu. ten si ještě dokázal poradit s první střelou, ale na druhý pokus stejného hráče z úhlu již nestačil – .0:2 v čase 5:33. Soupeř výrazně zvýšil aktivitu, zatlačil nás do malého boxu u naší klece, jenže výsledný obraz byl stále stejný. Střelu buď zblokoval některý z našich hráčů nebo skončila ve výstroji našeho znaveného brankáře. Do lepšího rozpoložení nás nepřivedly ani další dvě přesilové hry, které nám nabídl soupeř svou zvýšenou agresivitou v osobních soubojích. Nicméně se alespoň nehrálo tolik u naší branky. některé naše kombinace a přihrávky „zadovkami“ přiváděly k nervovému zhroucení kouče na naší lavičce.Naštěstí hráči domácích nedokázaly takto nabídnuté šance proměnit v branku. Naše laxnost dovolila soupeři (při vhazování ve střední třetině pět vteřin před sirénou) ještě dvě nebezpečné střely, namísto pokrytí celého prostoru.
V poslední části hry se tlak domácích ještě stupňoval a nám navíc docházely viditelně síly. Kvalita naší hry šla výrazně dolů, mnohdy jsme jen z posledních sil vyhazovali na zakázané uvolnění. Bohužel, branku jsme inkasovali, naší velké chybě v rozehrávce a následném průběhu střídání. Nejprve Kuba Pivarč metr od středové čáry, místo dvou kroků a nahození kotouče na branku soupeře – zvolil rozehrávku – respektive pokus o ní. Kotouč se dostal na mantinel na naší modrou čáru v okamžiku, kdy obránci (v domnění, že bude čas) střídali. Tím pádem se kotouče zmocnil střelec domácích, vybruslil do naší rozhozené obrany a po kličce na střed kluziště zůstal zcela sám. popojel k naší svatyni a střelou na lapačku rozvlnil síť – 1:2 – čas 5:26. Od této chvíle se na naší klec valil útok za útokem a opravdu to nevypadalo,že udržíme vedení. Jenže muž v masce v naší kleci – Martin Vaňourek – likvidoval i ty nejvyloženější šance soupeře. Odolala i nefér kombinaci zákroků útočníka soupeře, který nejprve kopl špičkou brusle do kalhot našeho brankáře a následně ještě několikrát sekl do betonů. Kotouč byl v té době již v moci našeho gólmana, takže ke slovu přišel Kuba Vilímek, který musel sjednávat pořádek – sudí (překvapivě) nic neviděli …. Naštěstí tedy přehlédli i zmiňovanou odvetu našeho obránce. Hráči Konstruktu nás i nadále drželi v naší třetině, na což kouč reagoval oddechovým časem a pokusem o uklidnění naší hry. Do konce utkání v té době zbývalo ještě dlouhých 5:47 minut. Následně se nám podařilo, hlavně díky Tondovi Valdovi, udržet cenné vteřiny kotouč na svých hokejkách. Ulevili jsme přetížené defenzívě a zkusili i my trošku vylekat brankáře domácích. Sice na naši jednu střelu, soupeř odpověděl třemi svými, ale každá odehraná vteřina již nám byla dobrá. Naše kombinace již vypadaly hodně nehokejově, únava byla výrazně vidět. příkladem bylo založení útoku Kubou Vilímkem, který na 10 metrů trefil do břicha najíždějícího Vojtu Srpa. Od toho se kotouč odrazil k Romanu Urdovi, který poskakující puk nártem přikopl rozjetému Tondovi Valdovi….. Z této akce nic nebylo, ale hodně vyjadřuje, jak vypadala naše hra v těchto chvílích. Po třech neskutečných zákrocích naše brankáře, jsme se dostali do protiútoku, který táhl Roman Urda a Vojta Srp. Natolik zaměstnali obranu soupeře, že když druhý jmenovaný přenechal kotouč v tandemu jedoucímu Tondovi Valdovi, tento náš střelec se najednou ocitl sám na brankovišti domácích. Po rychlém zamíchání kotouče na holi, potřetí rozjásal naší střídačku a kotel fanoušků – 1:3 v čase 12:42. Odpovědí byl ještě větší tlak na naši branku, nastřelené břevno naší klece a neskutečná obětavost našich hráčů, podpořená zcela mimořádným výkonem Martina Vaňourka v naší brance. Soupeř si vzal oddechový čas, přeskupil své řady,ale výsledek snažení borců Konstruktu byl stále stejný – kotouč končil ve výstroji našeho brankáře. Střelecká převaha domácích byla trojnásobná, ale výhra z toho nebyla. S konečným hvizdem a sirénou, jsme byli nakonec ti šťastnější a odnášeli jsme si do kabiny vydřené vítězství !
Takže šance na postup stále žije…..!