1.kolo – HC KONDOŘI 1 : 9 AB NERATOVICE

HC KONDOŘI  :  AB NERATOVICE

1    :     9

(1:2, 0:4, 0:3)

 

průběh skóre:  1:0 – 1:9

vyloučení:  3/3

využití:      1/0

v oslabení:  0/3

střely :   30/59 ( 12/13 – 9/23 – 9/23)

 

sestava:               Martin Vaňourek

Šorel – Suchánek

Pavelka – Horálek

Pivarč – Polách – Goldšmíd

Ladra – Stuchlý – Attl

Urda – Vilímek – Hynouš (alt.Kulík)

 

zápas:

Náš letošní první zápas v RHML a hned jsme nastoupili proti velmi silnému soupeři,který se ještě oproti loňsku výrazně posílil.

AB Neratovice nastoupily v nových dresech, když tradiční oranžové barvy byly nahrazeny motivem Rytířů z Las Vegas.

My jsme oblékli bílé dresy a na hrací plochu poslali 14 hráčů do pole – oproti 9 soupeřům (mimo brankářů).

Navíc měl soupeř ještě v brankovišti brankářskou dvojku Junioru Mělník, takže nás nečekalo nic jednoduchého.

Oproti loňsku, jsme na sobě pracovali v tréninku více a tak jsme byli zvědaví,jak se to projeví…

Náš DJ kabiny, Michal Šorel připravil nový mix hudby, takže vše klapalo na jedničku.

Hráči nafasovali nové izolační pásky na stuplny s logem klubu a hrací kotouče taktéž s logem týmu.

 

V kabině se opět ke slovu dostala tabulka s nákresy hry soupeře a za všeobecného pokyvování, že tomu rozumíme, jsme se vydali na led.

Odkývali jsme si v kabině rozkreslené pokyny, jak to soupeř hraje a co na to budeme hrát my – jenže už rozbruslení bylo náznakem, že se děje něco nedobrého.

Netuším, zda to byla přemotivovanost či naopak nesoustředěnost,ale místy to byl pohled docela tristní. Kotouče odskakovaly, přihrávka na pár metrů minula spoluhráčovu hůl o 3 metry….

O zakončení se v zásadě nedalo hovořit, protože k němu ve velké většině vůbec nedošlo.

 

Od prvního vhazování bylo jasné,že herně na posíleného soupeře nemáme.

Naše šance na slušný výsledek byla pouze v disciplinovaném výkonu, perfektní hře dozadu a pokrývání najíždějících hráčů soupeře. A také minimum (nejlépe žádné) našich chyb.

Začalo se nadějně, v čase 1:42 dostáváme výhodu přesilové hry, kterou sice nedokážeme využít, ale alespoň držíme soupeře v jeho třetině, což znamená daleko od naší branky.

Těsně před návratem vyloučeného hráče, se nám však podaří založit útok až z naší třetiny a Goldšmíd na červené čáře vyšle do úniku Polácha, který prostřelil brankáře ABN mezi betony – 3:41 – 1:0.

Jenže zřejmě jsme „malinko“ podráždili hada a soupeř se začíná více tlačit do útoku a nám se pomalu hroutí defenzíva, protože nestíháme.

Tím přestáváme držet své posty a odkrýváme prostory v naší obranné třetině. Navíc se nám v hlavách zrodil nápad, že bychom mohli „vymyslet“ hokej a přehrávat takovéhoto soupeře.

Zkoušíme napadat výše, než bylo určeno a vůbec nebereme ohled na rychlost a kvalitu bruslení soupeře – chceme hrát otevřený a vyrovnaný hokej !

Trest přichází ihned – čas 7:55 a rozjetý a neatakovaný útočník soupeře, projede polovinu hřiště a prostřeluje našeho brankáře z levého kruhu – 1:1 ( a to ještě se štěstím,když ho trefí do výstroje a kotouč se odrazí pod víko).

A tímto momentem se celá naše hra rozpadla na souhru dvojic a nikoliv pětek – směrem dopředu,  a na hru pěti jedinců v obranném pásmu.

O pokusu o kvalitní hokejovou defenzívu, se v našem provedení dá hovořit pouze v oslabení.

Jenže my začínáme doslova zmatkovat v naší třetině a naše chyby vrcholí ztrátou a „namazáním“ soupeři, no a ten se sám na brankáře nemýlí – 1:2, čas 11:15.

 

O přestávce se burcujeme na střídačce, ale to je tak všechno.

V hře na ledové ploše, jsme si nevzali z první třetiny žádné ponaučení, působíme unaveně, místy odevzdaně a zmatky jsou stále větší….

Když vyhazujeme kotouč od naší branky do prostřední třetiny, není pro obránce soupeře problém je zachytávat a prudkými střelami vracet na našeho přetíženého brankáře.

No a tak po jedné takové bombě z kruhu,kterou náš brankář stihl jen vyrazit před sebe, oba obránci doprovází dorážejícího a zcela osamoceného hráče ABN jen a pouze pohledem – 1:3, čas 2:52.

Dostáváme další možnost přesilové hry.

Jenže pravděpodobně máme v hlavách ze sledování TV zafixováno, že soupeř ve čtyřech pouze brání.

Takže když nás při naší pomalé a špatné rozehrávce začne napadat, problém je na světě.

Náš zmar v tomto utkání jen dokresluje chyba Horálka, který stále v naší přesilové hře namaže v naší třetině napadajícímu útočníkovi tak, že ten se nemůže netrefit – 1:4 – 3:38.

Je v zásadě po zápase a to ještě není všechno. V téže přesilové hře, si naprosto stejně počíná i Suchánek – 1:5 – 4:56…….

Následuje oddechový čas naší střídačky, ale na tvářích hráčů je již vidět, že na obrat či nějakou úpravu výsledku rezignujeme.

Pak ubráníme naše oslabení při vyloučení Pavelky a vypadá to,že bychom přece jen ještě mohli zabojovat o čestný výsledek.

Jenže další naše přesilovka, špatná přihrávka Šorela na útočné modré čáře a brejk – 1:6 v čase 14:51 – tedy 9 vteřin před druhou sirénou !!

Kdyby to šlo jako v boxu, letí na ledovou plochu ručník !!

 

O přestávce nepomáhá nic, hecování do závěrečné třetiny působí nuceně, je cítit, že nejde od srdce.

Bojovnost za všech okolností, to byla naše základní síla v loňském ročníku.

Dnes jsme ji asi nechali v kabině….

Jsme zcela na dně, nic se nedaří, nejezdí nám nohy a ruce jen visí podél těla.

A tak to také v poslední třetině na ledové ploše vypadá.

Nedokážeme soupeře pokrýt ani při vhazování, které Kulík prohraje a tím pro něho celá situace končí – to dokresluje naši „pohodu“ ve hře.

Soupeřův centr toho využije k vybruslení před branku a střele do šibenice – 1:7 – 7:25.

Přežíváme další vyloučení Pavelky,kdy se zázračnými zákroky prezentuje náš brankář, což je moc dobrá zpráva do dalších utkání.

ale jinak nic nefunguje. Na ledě nekomunikujeme, neřekneme si o soupeři či o přihrávku, kotouče zhusta jen odevzdáváme.

Když se pak ze středního pásma vydá osamocený útočník ABN k naší brance ,má v cestě dva naše obránce. Jenže ani Pavelka ani Horálek neudělají nic jiného,než že odcouvají k naší brance na úroveň brankoviště a nechají soupeře v klidu zakončit do druhého růžku branky – 1:8 – 10:09.

To už je opravdu tristní a alarmující stav.

Ale stále ještě to není vše. Nejdříve necháme opět (jako již asi potřetí) našeho brankáře osamoceného při vyhození soupeře (hrajeme další přesilovku) a vůbec se nevracíme zpět pro kotouč.

Naštěstí se mu podaří holí rozehrát mimo dosah soupeře a my si nakonec pro ten kotouč tak nějak dojedeme…..

Nechce se mi věřit, že bychom zapomněli i pravidla ledního hokeje, že bránící tým nemůže zahrát zakázané uvolnění – takže se musíme vracet pro kotouč.

Vrchol všeho našeho dnešního zmaru, je další branka v naší síti, kdy po několika nedůrazných vyhozeních,která končí na holích obránců na modré čáře ( ach jo, co to tam bylo nakresleno před zápasem na té tabulce??? ) – se půlka bránící pětky vydá střídat !!

Takže bago a 1:9 v čase 12:53….

Ještě posledních 55 vteřin jde na trestnou lavici opět Pavelka (potřetí), ale naštěstí již neinkasujeme, takže udržíme jednociferné číslo na straně branek v naší síti.

 

První zápas byl pro z naší strany špatný,od druhé třetiny bez bojovnosti.  Bez vlastnosti,která nás zdobila celý loňský ročník – a to i v zápasech,kdy se nám nedařilo.

Nedokázali jsme z tréninků přenést takřka nic a nebyl hráč,který by z té šedi a hrůzy na ledové ploše nějak vyčníval.

Nebýt standardně nadprůměrného výkonu našeho brankáře (ač se to po obdržených 9 brankách zdá podivné), ukazatel skóre by si přišel výrazně na větší čísla !!!!

Ano vloni jsem dokázali uhrát čestné výsledky 1:3 a 2:2, ale zatímco náš tým se v zásadě nezměnil (a díky zraněním tří hráčů spíše oslabil), soupeř výrazně posílil.

Nejen co do počtu,ale hlavně co do kvality hráčů.

 

Nezbývá než doufat, že se poučíme a příště si to u skalních fans, kteří vážili cestu i takto pozdě večer – zkusíme vyžehlit !!!

 

Přidat komentář